Požární prevence v přírodě

Požáry ve volné přírodě napáchají každoročně mnohamilionové škody. Představují závažný problém, který spočívá především v terénech nepřístupných pro požární techniku a v obtížné dodávce vody pro hasební zásah. Ne vždy děti, ale i dospělí, vědí, jak se má správně s ohněm v přírodě zacházet.

Nutností je dodržovat preventivní opatření ke snížení rizika vzniku požárů. Zejména v jarních a letních měsících je riziko vzniku požárů ve volné přírodě značně vysoké, stačí špatně uhašený nedopalek cigarety či malá jiskra z oblíbených táboráků. Do preventivních opatření můžeme zahrnout minimalizaci činností, které by mohly vést ke vzniku požáru, např.:

 

ü      zákaz kouřit v lese, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa a také odhazovat hořící nebo doutnající předměty - § 20 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)

ü      zákaz rozdělávat a udržovat otevřené ohně do vzdálenosti 50 m od okraje lesa - § 20 odst. 2 lesního zákona (vyjma míst ve vyhrazeném tábořišti)

ü      zachovat nezbytnou opatrnost ve  vzdálenosti 15 m od stohů slámy, dozrávajícího obilí, strniště a sena, ve vysoké trávě atd. - Nařízení Moravskoslezského kraje č. 3/2002, kterým se stanoví podmínky k zabezpečování požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů

ü      izolovat místo pro rozdělávání ohně od hořlavých látek

ü      nepřetržitě střežit oheň osobou starší 18 let a ohniště opustit až po úplném vyhasnutí ohně, jeho zalití vodou nebo zasypání zeminou

 

Základní pravidla chování ve volné přírodě jsou dána řadou právních předpisů. Připomenout můžeme např. § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (zákon o požární ochraně): „Fyzická osoba je povinna počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení“.  

Za zmínku také stojí ustanovení § 78 odst. 1 písm. l) zákona o požární ochraně, kdy se přestupku na úseku požární ochrany dopustí ten, kdo nedodrží zásady požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně nebo jiného zdroje zapálení. Za tento přestupek jí může příslušný orgán hasičského záchranného sboru, vykonávající státní požární dozor, uložit pokutu až do výše 20 000 Kč.

Jednou z možností je minimalizovat počet požárů ve volné přírodě nařízením kraje, které stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru. Toto je stanoveno v § 27 odst. 2 písm. b) zákona o požární ochraně. Dobou zvýšeného nebezpečí vzniku požárů může být období nadměrného sucha, tj. období s dlouhodobým nedostatkem srážek, s dlouhodobě vysokou teplotou vzduchu či nízkou půdní a vzdušnou vlhkostí.