BEZPEČNOSTNÍ RADA KRAJE – PTAČÍ CHŘIPKA (VETERINÁRNÍ)
Bezpečností rada Moravskoslezského kraje na svém dnešním mimořádném jednání přijala postup při potvrzení ptačí chřipky (onemocnění drůbeže a volně žijícího ptactva) na území kraje. Vedoucí složkou integrovaného záchranného systému v takovémto případě je krajská veterinární správa, zodpovědnou osobou pak její ředitel. Bezpečnostní rada dnes projednala systém řízení zásahu a doporučila ochranná opatření při výskytu ptačí chřipky na území kraje, o postupy bude doplněn krizový plán kraje. Bezpečnostní rada také doporučuje starostům obcí účast na školeních pořádaných v těchto dnech veterinární správou.
Bezpečnostní rada kraje vycházela z manuálu bezpečnostní
rady státu a Státní veterinární správy ČR, obě instituce zveřejnily plány na
konci února. Pokyny jsou také v souladu s evropskými směrnicemi. Kraj musí mít
vypracovaný postup řešení každé krizové situace, tedy i výskytu ptačí chřipky.
V posledních dnech hlásily výskyt onemocnění ptačí chřipkou všechny země
sousedící s Českou republikou .
„Zatím jsme na území republiky ani našeho kraje nezaznamenali žádné podezření
na ptačí chřipku a nemáme hlášený žádný pozitivní výsledek vyšetření uhynulých
ptáků či drůbeže, ale je nutné se i na tuto možnost včas připravit a stanovit
si, kdo ponese za co odpovědnost a jaké budou úkoly jednotlivých složek
integrovaného záchranného systému. Na tom jsme se dohodli dnes. Koordinátorem
akcí v takovémto případě bude naše krajská veterinární správa,“ přiblížil
hejtman kraje a šéf bezpečnostní rady Evžen Tošenovský. „Je třeba také
zdůraznit, že jde o plán veterinární a jeho cílem je zamezit přenosům viru do
chovů drůbeže, “ dodal hejtman. Podle Evropského centra pro kontrolu a
prevencí nemocí ve Stockholmu je riziko přenosu nákazy na člověka mizivé.
Jaký je tedy postup při podezření na nákazu ptactva či drůbeže?
„Za podezřelý považujeme nález pěti uhynulých volně žijících ptáků, u vodního
ptactva – kachen, labutí, volavek, kormoránů – je třeba ohlásit už nález
jednoho kusu. Inspektoři veterinární správy pak odeberou vzorky, odešlou je do
příslušné laboratoře a uhynulá zvířata budou odvezena a řádně vyšetřena,“
popsal postup po nálezu uhynulého ptactva ve volné přírodě ředitel krajské
veterinární správy Jaromír Polášek. Nález v přírodě by měl každý ohlásit na
tísňovou linku 150 (je možné použít i jiných tísňových linek) nebo veterináři.
Podezření na ptačí chřipku v chovech (menších i větších) ohlásí chovatel vždy
veterináři, veterinární správa pak na místě vyhodnotí, zda se jedná o
podezření na ptačí chřipku, nebo jde o jinou nákazu či jiný důvod úhynu a
odebere vzorky k laboratornímu vyšetření. Při podezření na ptačí chřipku
stanoví veterinární správa předběžná opatření pro zamezení šíření nákazy, ta
je chovatel povinen ihned zrealizovat na své náklady. „Laboratorní testy
zpravidla trvají 7 dnů. V případě, že se nákaza potvrdí, je třeba okamžitě
začít s likvidací celého chovu, opět na náklady chovatele. Ještě do potvrzení
či vyvrácení podezření ale chovatel musí omezit vstup do chodu a zamezit
jakékoli manipulaci s drůbeží či jiným ptactvem (včetně svozu vajec) a musí
začít s dezinfekcí – například při vstupu a na výstupu z místa chovu musí být
umístěny speciální dezinfekční rohože,“ přiblížil další řešení ředitel
veterinární správy Polášek s tím, že se okamžitě rozeběhnou i další opatření
včetně sčítání počtu chovů a kusů drůbeže v daných pásmech (ve spolupráci s
obcemi). Minimálně tříkilometrové pásmo od ohniska nákazy se pak stane pásmem
ochrany se zpřísněným režimem včetně kontrol přesunů živé drůbeže, vajec,
drůbežího masa a surovin z něj. Podobně tomu bude i v pásmu dozoru (v okruhu
od ohniska – poloměr 10km). Obě pásma by měla platnost trvání 21 dnů (ochranné
pásmo), resp. 30 dnů (pásmo dozoru) od potvrzení nákazy a vydání mimořádných
veterinárních opatření. Vždy bude třeba postupovat maximálně rychle, to platí
pro likvidaci nakažených chovů i jednotlivých kusů uhynulých ptáků. „I v našem
kraji počítáme spíše s ojedinělým výskytem onemocnění. Ale ani při výskytu v
několika chovech v různých lokalitách se neobáváme, že bychom na likvidaci a
neškodné odstranění utracené a uhynulé drůbeže neměli prostředky a kapacitu
asanačního podniku,“ ujistil ředitel veterinární správy.
V těchto dnech se informace o postupech dostávají ke starostům všech obcí v
kraji – dostanou pokyny k případnému sčítání stavů ptactva a chovů drůbeže na
svých územích i o nutných opatřeních a měli by být v kontaktu s veterinární
správou. Už byli podrobněji informováni starostové v oblasti Ostravska a
Opavska, plus dalších téměř 70 obcí a měst, v příštích dnech budou informováni
ostatní. Všechny obce už ovšem od krajské veterinární správy dostaly písemně
instrukce, občané tedy mohou už nyní získat informace také na obecních
úřadech. Informace zveřejní i Moravskoslezský kraj v březnovém čísle krajského
měsíčníku a dostane je tedy do schránky každá domácnost v kraji, jsou už také
na webu veterinární správy, budou na webu krajských hasičů a hygienické
stanice.
Veterinární správa bude mít povinnost informovat o výskytu nákazy nejen orgány
kraje, záchranáře (složky IZS) a vedení obcí, ale také Státní veterinární
správu ČR a okolní kraje (s nimi pak bude spolupracovat v případě šíření
nákazy za hranice krajů). Státní veterinární správa pak informuje orgány
okolních zemí. Inspektoři krajské veterinární správy budou průběžně
kontrolovat farmy (v MSK máme vytipováno cca 24 rizikových chovů drůbeže a
ptactva) a dohlížet na přijatá opatření.
Hejtman kraje by mohl vyhlásit krizový stav na doporučení krajské veterinární
správy jen v případě, že dojde k výskytu nákazy v několika chovech v různých
lokalitách kraje a na likvidaci by nestačily síly a prostředky chovatele,
složek integrovaného záchranného systému a krajské veterinární správy.
Další informace:
Ředitel Krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj Dr. Jaromír
Polášek, telefon 596 781 910. Telefonní číslo (ústředna KVS) je samozřejmě v
pracovních dnech k dispozici i veřejnosti.
Šárka Swiderová
tisková mluvčí